Číslo 3/2017

Michal Krenk

SMLUVNÍ POKUTA

Smluvní (konvenční) pokuta přestavuje v soukromém právu tradiční a praxí velmi frekventovaný prostředek utvrzení dluhu. Její úprava je v současné době obsažena v ust. § 2048 až 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Navazuje v řadě ohledů na předchozí právní úpravu tohoto institutu, obsaženou v ust. § 1336 AGBG, § 284 až 287 zák. č. 141/1950 Sb., § 544 až 545 obč. zák. a § 300 až 302 obch. zák.

Účelem smluvní pokuty jako akcesorického závazku je ve vztahu k utvrzenému závazku plnit funkci zajišťovací, reparační (uhrazovací) a sankční. Dohoda o smluvní pokutě, uzavřená do 31. 12. 2013, se až do svého zániku posuzuje podle dosavadních právních předpisů (§ 3073 o.z). S ohledem na zásadu zákazu retroaktivity a zásadu jednotnosti právního statutu v oblasti smluvních vztahů (§ 3028 odst. 3 o.z.), se patrně bude dosavadními právními předpisy řídit i dohoda o smluvní pokutě uzavřená po 1. 1. 2014, která utvrzuje (zajištuje) závazky ze smluv uzavřených do 31. 12. 2013. Předpokladem platné dohody o smluvní pokutě je pro její akcesorický význam existence utvrzené smluvní povinnosti v době jejího uzavření. Smluvní pokutou proto nelze zajistit pohledávku z odpovědnosti za škodu v době, kdy ještě povinnost k náhradě škody neexistuje. Pozdější novace zajišťované povinnosti je sice obecně bez vlivu na její utvrzení dřívější smluvní pokutou (§ 1907 o.z.) v celé řadě případů však byla soudní praxí (zejména z důvodu neprovázanosti původního textu smlouvy s jejími pozdějšími dodatky), původní dohoda o smluvní pokutě shledána již jako obsahově vybočující z možnosti utvrzení následně změněné smluvní povinnosti. Akcesorická povaha institutu také vyjadřuje, že při zániku utvrzeného závazku se nelze smluvní pokuty domáhat 

Patrik Kurz

VYBRANÉ ASPEKTY PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

Vymáhání pohledávek věřiteli v insolvenčním řízení představuje jednu ze stěžejních možností jak se domoci úhrady peněžité pohledávky dlužníkem. Oproti například svévoli je však v případě domáhání se práva na úhradu dluhu v rámci insolvenčního řízení nezbytné naplnit veškeré předpoklady stanovené v insolvenčním právu a uvědomovat si důsledky, které jsou spojeny s úkony zejména věřitelů, dlužníků či insolvenčních správců.

Primárně je pro úspěšné vymáhání pohledávek prostřednictvím přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení třeba respektovat několik základních pravidel. Věřitel je oprávněn podat přihlášku své peněžité pohledávky u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do konce zákonem stanovené lhůty vyjádřené v rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka, s tím, že insolvenční zákon předpokládá jako jedinou formu podání přihlášky pohledávky stanovený formulář. Vedle uplatňování speciálního typu pohledávek (zejména pohledávek dle § 168, § 169 IZ), kdy u těchto pohledávek není obligatorně požadována forma zákonného formuláře, existuje ještě jeden průlom obligatorního použití předepsaného formuláře, a to v případě pohledávek – nároku přihlašovaných do insolvenčního řízení zvláštním podáním, upraveným v čl. 42 nařízení Rady (ES) 1346/2000 o úpadkových řízeních. Tato možnost zvláštního podání, kterým bude taktéž řádně přihlášena pohledávka do insolvenčního řízení je však vyhrazen pouze věřitelům, kteří mají své sídlo (místo podnikání) či bydliště (místo pobytu) ve státě Evropské unie vyjma České republiky. Do insolvenčního řízení se přihlašují i pohledávky, o kterých již běží soudní řízení, pohledávky, které jsou již vykonatelné a také pohledávky, které jsou již vymáhány výkonem rozhodnutí nebo v rámci exekuce.

Martin Hamáček

ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB NA SLOVENSKU

Problematika podnikania zahraničných osôb na Slovensku je nesmierne zložitá. Viac ako dvadsať rokov trvalo, pokým sa pre tieto osoby podarilo vytvoriť jasné legislatívne podmienky. V dnešnom globalizujúcom sa svete je veľmi dôležité vytvárať zahraničným podnikateľom priaznivé podmienky pre usadenie sa na Slovensku. Rozhodli sme sa preto analyzovať legislatívne podmienky na začatie podnikania zahraničných osôb na Slovensku – najmä aké administratívno-právne úkony musia splniť pred začatím podnikania, kedy vzniká jednotlivým osobám oprávnenie podnikať, akým spôsobom musia zahraničné osoby dokladovať splnenie všeobecných a osobitných podmienok na podnikanie a čo vlastne znamená trvalé usadenie sa. Podstatné legislatívne formulácie dotýkajúce sa tejto problematiky vysvetlíme na reálnych príkladoch z praxe.

PRVNÍ NOVELIZACE Občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích byla přijata.

Dne 14.12.2016 byla pod č. 460/2016 Sb., přijata první novela občanského zákoníku a pod č. 458/2016 Sb., zákona o obchodních korporacích. Předmětem novelizace byla zejména nutnost vyřešení problému týkající ho se zvláštních plných mocí, úprava definice liniových staveb, byly přijaty změny týkající se svéprávnosti, úroků z prodlení u výživného, bylo znovuzavedeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků. Byla také zavedena, resp. částečně obnovena účast zaměstnanců v dozorčích radách společností, které mají více než 500 zaměstnanců  a také byly přijaty změny v úpravě svěřeneckých fondů.

Znění novelizací

Nové BWM 5 touring