Číslo 2/2017

 

Michal Tomášek

TRENDY VÝKLADU SOUTĚŽNÍHO PRÁVA V JAPONSKU A V ČÍNĚ

Rostoucí zájem o Japonsko a Čínu je motivován hlavně rostoucím ekonomickým významem těchto zemí. Obchodování s nimi je samozřejmě spojeno s právními vztahy v různých právních odvětvích. Viděno očima právní praxe, patří soutěžní právo k těm, které zasluhují největší pozornost. Přitom pojem antimonopolního, antitrustového, nebo soutěžního práva byl právní kultuře Dálného východu zcela neznámý. V Číně po tisíciletí řídili obchod úředníci. V Japonsku, které neovládali úředníci, nýbrž vojáci, samurajové obchodu příliš nerozuměli, a tak ho ponechávali na jakési samoregulaci obchodnickým asociacím. První antimonopolní zákon přijalo v roce 1947 Japonsko pod tlakem americké okupační moci. Také jiné země Dálného východu přijaly své antimonopolní zákony pod tlakem, hlavně mezinárodních organizací, již se staly členy. Je ovšem třeba položit si otázku, jak soutěžní právo na papíře (law in books) reálně funguje v praxi (law in action), jak je aplikováno a interpretováno. Hlavním trendům praktické aplikace je věnován následující článek.

 

Zuzana Frantíková

JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH A GEOBLOKOVÁNÍ


V čl. 169 odst. 1 a v čl. 169 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie se stanoví, že Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 Smlouvy o fungování EU. Článek 38 Listiny základních práv Evropské unie proklamuje, že v politikách Unie je zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele. Přesto se nepodařilo dosáhnout uspokojivé ochrany spotřebitele při přeshraničním nákupu online, kdy pouze na polovině webových rozhraní dojde k uzavření spotřebitelské kupní smlouvy, ať už je jejím předmětem zboží nebo služby. Pro spotřebitele, kteří cestují, nakupují a provádějí platby napříč Evropou, je jednota vnitřního trhu velmi důležitá. S ohledem na skutečnost, že se těžištěm zábavy a obchodu stává internet, digitální dimenze vnitřního trhu začíná mít pro spotřebitele i obchodníky zásadní význam. Mnoho Evropanů využívá mobilní zařízení k připojení na internet, na kterých sleduje filmy, seriály, zpravodajství, poslouchá muziku, hraje hry, nebo čte e-knihy, a to buď na základě uhrazeného předplaceného paušálu, nebo prostřednictvím koupě/pronájmu jednotlivého zboží, a byli by rádi, kdyby mohli cestovat do zahraničí spolu i se zakoupeným online obsahem. Co se týče České republiky, české malé a střední podniky jsou v EU na špičce v online prodeji; obratem z prodeje online se řadí na přední místa.

 

Táňa Šůsová

PŘÍJEM TVOŘÍCÍ MAJETKOVOU PODSTATU V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ A SRÁŽKY Z PŘÍJMU DLUŽNÍKA PROVÁDĚNÉ V PRŮBĚHU ODDLUŽENÍ PLNĚNÉHO SPLÁTKOVÝM KALENDÁŘEM

Oddlužení je jedním ze způsobů řešení úpadku v insolvenčním řízení. V zákoně je upraveno v ust. § 389 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “insolvenční zákon”).

Oddlužení je velmi formalizovaný proces a zejména ve svém úvodu klade na dlužníka velké nároky. Dlužník musí prokázat, že je schopen své dluhy v průběhu insolvenčního řízení splatit alespoň v zákonem požadovaném rozsahu, a to buď prodejem svého majetku, anebo postupným uspokojováním svých nezajištěných věřitelů stanovenou měsíční částkou.

Autorka se ve svém článku chce zaměřit právě na problematiku posuzování příjmů pro účely schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, na to, které příjmy tvoří majetkovou podstatu v oddlužení a jak se z těchto příjmů vypočítají srážky.

PRVNÍ NOVELIZACE Občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích byla přijata.

Dne 14.12.2016 byla pod č. 460/2016 Sb., přijata první novela občanského zákoníku a pod č. 458/2016 Sb., zákona o obchodních korporacích. Předmětem novelizace byla zejména nutnost vyřešení problému týkající ho se zvláštních plných mocí, úprava definice liniových staveb, byly přijaty změny týkající se svéprávnosti, úroků z prodlení u výživného, bylo znovuzavedeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků. Byla také zavedena, resp. částečně obnovena účast zaměstnanců v dozorčích radách společností, které mají více než 500 zaměstnanců  a také byly přijaty změny v úpravě svěřeneckých fondů.

Znění novelizací

Nové BWM 5 touring