Číslo 12/2017

Ilona Bažantová

K nové právní úpravě náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže

Ke dni 1. září 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále také jen “zákon”). Cílem článku je stručně představit tuto novou právní úpravu, protože tento zákon se dosti netrpělivě očekával a po jeho schválení se v odborných článcích bezprostředně začalo upozorňovat na nové instituty.

Jednak se jednalo o transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (dále také jen “Směrnice), která měla být implementována do 27. prosince 2016, a měla usnadnit soukromoprávní vymáhání škody.

Soukromoprávní vymáhání náhrady škody z hospodářské soutěže před účinností zákona bylo sice možné, ale u nás v podstatě žaloby takovéhoto typu nebyly, resp. doposud jsou v počtu několika desítek žalob celkem,  jinde v kontinentálních zemích EU tomu bylo obdobně. Největší překážkou byla důkazní nouze na straně poškozeného a informační asymetrie. Další očekávání, které však nebylo naplněno, spočívalo v tom, zda bude tímto zákonem zaveden institut hromadné žaloby. Směrnice jej neupravuje a bylo na domácím zákonodárci, zda se inspiruje např. americkou úpravou.  

Zuzana Dvořáková 

Převzetí směnečného rukojemství členem orgánu obchodní korporace z pohledu korporátního práva

Směnka může plnit více funkcí, převážně však bývá využívána jako nástroj zajišťovací nebo utvrzovací. Pokud bude směnka vystavena jako směnka utvrzovací, bude pouze zlepšovat postavení dlužníka a věřitele. Pokud bude směnka vystavena jako zajišťovací, již nabízí věřiteli další, náhradní zdroj uspokojení pro případ, že dlužník jí utvrzovaný závazek nesplní. Směnka vystavená obchodní korporací a avalována členem jejího statutárního orgánu tak v sobě kombinuje jak utvrzení ve vztahu věřitel a obchodní korporace, tak zajištění, neboť směnka má dalšího dlužníka, po něm může být plnění, vedle obchodní společnosti, požadováno. S vědomím jisté nepřesnosti však nadále bude taková směnka, která v sobě kombinuje jak utvrzení, tak zajištění, označována jako zajišťovací směnka. Není žádnou výjimkou, že ve vztazích s obchodními korporacemi vyžadují věřitelé dvojí zajištění hlavního závazku – vystavení zajišťovací směnky a následné rozšíření počtu směnečných dlužníků v podobě avalujících členů statutárního orgánu. Jedna osoba – člen statutárního orgánu, tedy technicky podepisuje směnku dvakrát – jednou jako osoba oprávněná jednat za obchodní korporaci a její podpis tedy figuruje u výstavce směnky vlastní nebo akceptanta směnky cizí, podruhé jako osoba jednající sama za sebe a umístěním podpisu na směnku přebírající směnečné rukojemství za obchodní korporaci, již rovněž směnečně zavázala.

Sandra Brožová

Finanční zajištění v kontextu evropského práva

Článek je zaměřen na institut finančního zajištění a jeho vymezení v české a evropské legislativě s ohledem na význam pro zajištění transakcí na finančních trzích. Akcentuje aktuální problematiku – jak judikaturu Soudního dvora EU, tak novelu českého zákona o finančním zajištění účinnou od ledna 2018, kterou přinesla související sektorová legislativa (MiFID II – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů) a doporučení Světové banky pro Českou republiku týkající se možného rozšíření přípustných aktiv pro využití v rámci finančního zajištění. Finanční zajištění představuje právní vztah mezi příjemcem a poskytovatelem finančního zajištění. Jedná se o mimořádně důležitý institut pro realizaci transakcí na finančních trzích, protože je nástrojem řízení a eliminace rizika. Slouží výlučně k zajištění pohledávek finančního charakteru. V českém právu ho upravuje zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. Finanční zajištění neznamená nový samostatný typ zajišťovacího prostředku ve smyslu soukromého práva. Je to buď zástavní právo k předmětu zajištění (security interest), nebo jeho převod ve prospěch příjemce (title transfer, tedy zajišťovací převod vlastnického práva).1) Předmětem finančního zajištění, tedy tzv. finančním kolaterálem, mohou dle § 5 zákona o finančním zajištění být cenné papíry nebo samostatně převoditelná práva k nim, popř. hotovost vedená na bankovním účtu nebo úvěrová pohledávka. Dlužník (poskytovatel finančního zajištění) tedy poskytuje věřiteli (příjemci finančního zajištění) určitá aktiva (tvořící finanční kolaterál) za účelem zajištění svých závazků.

PRVNÍ NOVELIZACE Občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích byla přijata.

Dne 14.12.2016 byla pod č. 460/2016 Sb., přijata první novela občanského zákoníku a pod č. 458/2016 Sb., zákona o obchodních korporacích. Předmětem novelizace byla zejména nutnost vyřešení problému týkající ho se zvláštních plných mocí, úprava definice liniových staveb, byly přijaty změny týkající se svéprávnosti, úroků z prodlení u výživného, bylo znovuzavedeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků. Byla také zavedena, resp. částečně obnovena účast zaměstnanců v dozorčích radách společností, které mají více než 500 zaměstnanců  a také byly přijaty změny v úpravě svěřeneckých fondů.

Znění novelizací