Číslo 10/2017

Luboš Mazanec

Právní aspekty procesu přijímání účastnických cenných papírů vydaných investičními fondy na regulovaný trh

Investiční fondy představují z teoretického i praktického hlediska významný prvek infrastruktury kapitálového trhu. Investiční fondy, stejně jako i další profesionální a regulované subjekty působící na kapitálovém trhu, často souhrnně označované jako institucionální investoři, představují významný mezistupeň mezi individuálními investory a subjekty, které poptávají volný kapitál. Investiční fondy jsou nástrojem pro institucionalizovanou kumulaci kapitálu získaného od investorů a jeho následnou vysoce profesionální a striktně regulovanou správu. Zároveň umožňují dosažení významných úspor z rozsahu a vyšší efektivitu oproti stavu, kdy si menší investoři spravují volné finanční prostředky sami. V neposlední řadě je pro většinu investorů významným prvkem možnost zůstat pasivní, neboť investice do investičního fondu jako takového nevyžaduje žádné následné aktivnější kroky ve vztahu ke správě této investice.

 

Kateřina Augustínová

Odměňování členů představenstva a akciové opční právo

Akciové opční programy, jež stanovují podmínky pro nabytí akcií jakožto složky odměny člena představenstva, bývají oblíbeny, zejména pro jejich motivační charakter. Navzdory tomu se v právní nauce o opčních smlouvách, na základě kterých člen představenstva nabývá opci na akcie, píše sporadicky. V rozhodovací praxi lze poukázat na dvě stěžejní rozhodnutí, v nichž je opční smlouva zmíněna a blíže rozebrána (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2017, sp. zn. 29 Cdo 1738/2015, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2012, sp. zn. 2 Afs 58/2011, uveřejněný pod číslem 8/2012 Sbírky soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

Cílem článku je přiblížit odměňování ve formě opce na akcie nabyté na základě opční smlouvy, zejména se podívat na její “fungování” z pohledu práva. Nejprve bude v obecné rovině rozebráno odměňování členů představenstva s důrazem na podmínky, za nichž se uplatní zákonný režim bezplatnosti výkonu funkce, který může nastat i v případě opčních smluv. Následně bude popsána podstata opce v poměrech kapitálových trhů a mechanismu jejího fungování bude přenesen do poměrů odměňování. V této části se článek zaměří zejména na opční smlouvu. Závěrem článku bude nastíněna podstata institutu stínových opčních programů. Vše bude rozebráno v poměrech akciových společností s akciemi registrovanými k obchodování na regulovaném trhu.

 

PRVNÍ NOVELIZACE Občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích byla přijata.

Dne 14.12.2016 byla pod č. 460/2016 Sb., přijata první novela občanského zákoníku a pod č. 458/2016 Sb., zákona o obchodních korporacích. Předmětem novelizace byla zejména nutnost vyřešení problému týkající ho se zvláštních plných mocí, úprava definice liniových staveb, byly přijaty změny týkající se svéprávnosti, úroků z prodlení u výživného, bylo znovuzavedeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků. Byla také zavedena, resp. částečně obnovena účast zaměstnanců v dozorčích radách společností, které mají více než 500 zaměstnanců  a také byly přijaty změny v úpravě svěřeneckých fondů.

Znění novelizací